inv. č. 52664, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Paleozoologická

Vápenec vznikl v devonu před 350 miliony let, v době, kdy se v okolí Čelechovic na Hané rozlévalo mělké tropické moře, pod něhož hladinou budovala řada živočichů korálový útes – budoucí ráj všech paleontologů. Ke stavitelům a obyvatelům útesu patřili především koráli, stromatopory, mechovky, mořské houby, měkkýši, lilijice a také trilobiti. Jejich zkameněliny zůstaly uchovány ve vrstvách vápenců a zajistily malé hanácké obci světovou proslulost.
V mladších třetihorách (v neogénu), před přibližně 15 miliony let se moře do této oblasti vrátilo a valoun devonského vápence provrtali neogenní mlži. Tyto vrtby patří k tzv. ichnofosiliím, což jsou stopy po činnosti různých organismů, i když zkameněliny těchto živočichů se nezachovaly. Ichnofosilie byla nazvána jako Gastrochaenolites isp. a jedná se o vytváření a prohlubování doupat vrtavých mlžů. Často bývají navrtány valouny i větší balvany. Vrtavá činnost živočichů se projevuje i v současnosti. Dnes vrtají v pevných skalách těsně pod hladinou moře mlži rodů Lithodomus a Pholas. Do dřeva splaveného z pevniny se zase zavrtávají zástupci rodu Teredo. Někdy mohou jako substrát posloužit i schránky jiných organismů, např. ústřic.

Vladimíra Jašková