Vývoj muzejnictví v Prostějově

Přesun do bývalé radnice

Narůstající objem sbírek a problémy s jejich uložením, instalací a evidencí vedly po deseti letech k jednání s městskou radou o převzetí muzea do správy města Prostějova. Muzeum bylo řízeno kuratoriem, složeným ze zástupců města a Muzejní a průmyslové jednoty. Oficiální název nové městské instituce zněl Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané. Pro umístění muzea, které bylo oficiálně otevřeno 17. září 1905, byla vybrána budova bývalé renesanční radnice na dnešním náměstí TGM, kde je muzeum dosud. Expozice představily sbírky archeologické, geologické, národopisné a numismatické a také umělecké a cechovní památky.

První profesionální pracovník muzea

I. světová válka činnost muzea utlumila. Někteří pracovníci odešli na frontu, jiní se museli starat o obživu. Muzeum bylo pro veřejnost uzavřeno. Otevřelo se až po rekonstrukci budovy i jednotlivých expozic 9. září 1923. V roce 1924 byl založen Muzejní spolek, sdružující zájemce o muzejní a vlastivědnou práci, kteří se měli podílet i na zpracovávání sbírek. Práce laiků a externích spolupracovníků však nebyla z hlediska potřeb muzea ideální. Kvalitativní zlom v činnosti muzea nastal teprve v souvislosti s osobou prostějovského historika a archiváře PhDr. Jana Kűhndela. Roku 1928 se stal prvním profesionálním pracovníkem prostějovského muzea a od 1. září 1929 působil jako ředitel městského archivu a muzea. Díky jeho úsilí se podařilo reinstalovat starší a vybudovat nové expozice a také odborně zpracovat jednotlivé sbírkové skupiny. V letech 1924–1948 bylo vydáno osmnáct Ročenek Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané. Muzeum pod vedením J. Kűhndela získalo vedoucí roli v oblasti odborné ediční činnosti a stalo se centrem historické a vlastivědné aktivity v regionu. 

Rozkvět muzea v té době lze přiblížit výpisem expozicí, které existovaly v roce 1931: lapidárium, prehistorické sbírky, památník osvobození, zemědělské oddělení, fajánse, porcelán a sklo, hanácký národopis, sbírka obrazů a dřevořezeb, průmyslové oddělení (včetně církevního a numismatického) městské památky prostějovské, měšťanský pokoj z poč. 19. stol., hanácká jizba. 

Významným oceněním pro prostějovské muzejnictví byl 19. sjezd Svazu československých museí, který se zde konal v červenci roku 1938. Během II. světové války byla činnost muzea ochromena, nejcennější předměty ze sbírek byly ukryty mimo Prostějov.

Vývoj muzea po roku 1945

Po osvobození republiky se muzejní exponáty vrátily zpět do muzea a město Prostějov jako první na Moravě slavnostně zpřístupnilo sbírky již 26. srpna 1945. K městskému muzeu bylo připojeno dosud samostatné Muzeum dr. Ondřeje Přikryla, otevřené v roce 1934 v prostějovském zámku. V roce 1954 přešly muzeum a archiv do správy Okresního národního výboru v Prostějově a jeho název se změnil na Okresní vlastivědné muzeum. Od 1. 1. 1955 pak došlo k definitivnímu oddělení obou institucí pod názvy Okresní vlastivědné muzeum a Okresní archiv.  Přestože přírodovědná práce na Prostějovsku měla již dlouholetou tradici díky Klubu přírodovědeckému, přímo s muzeem byla spojena až od roku 1955, kdy vznikl Přírodovědný kroužek. V jeho čele stál ing. Vladimír Souček, okresní konzervátor Státní památkové péče a ochrany přírody. 

Muzeum provozovalo od roku 1957 Pamětní síň Josefa Mánesa v zámku v Čechách pod Kosířem a také Památník Petra Bezruče, který vznikl v „červeném domku“ v Kostelci na Hané roku 1962.

Muzeum od 70. let 20. století do dneška

Koncem 60. a v 70. letech převzaly muzeum a archiv sbírky Krajinského muzea v Plumlově, které vzniklo roku 1945 zásluhou tamějších vlastivědných pracovníků v čele s Josefem Blektou. Od 1. 1. 1976 neslo muzeum název Muzeum Prostějovska v Prostějově. V roce 1976 přešla do správy muzea sbírka obrazů Umělecké galerie města Prostějova, která existovala v zadním traktu nové prostějovské radnice v letech 1939–1941. V období 1968–2002 využívalo muzeum výstavní síň v přízemí prostějovského zámku. 

V letech 1963–1973 byla v muzeu obnovena ediční činnost vydáváním časopisu Zprávy Vlastivědného muzea v Prostějově, na který od roku 1981 navázal Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově. Od roku 1998 vydává muzeum nový přírodovědný časopis pod názvem Přírodovědné studie Muzea Prostějovska. 

Kancelářské prostory v domě na náměstí T. G. Masaryka č. 2 prošly v letech 1988–1991 rekonstrukcí. V letech 1998–1999 byly provedeny zásadní opravy elektroinstalací, vytápění a zabezpečení ve výstavních sálech muzea. 

V roce 1994 získalo muzeum dvě budovy bývalého židovské ghetta v ulici Uprkova 18 a Hradební 23. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byly pod názvem Špalíček zpřístupněny nové moderní výstavní prostory. 
Se zánikem okresů a vznikem krajů na počátku roku 2003 se Muzeum Prostějovska v Prostějově stalo příspěvkovou organizací Olomouckého kraje a v této právní formě přetrvává dosud. V roce 2013 se součástí Muzea Prostějovska stala do té doby samostatná Lidová hvězdárna v Prostějově. V roce 2014 došlo k poslednímu přejmenování na Muzeum a galerie v Prostějově.