Hvězdárna

Hvězdárna se nachází uprostřed Kolářových sadů v západní části Prostějova, nedaleko silnice na Plumlov a Boskovice. Je vzdálena jen několik minut chůze parkem od zastávek místních autobusových linek. Parkovat lze na přilehlých ulicích Šmeralově a Riegerově. Stavební historie prostějovské hvězdárny se píše od začátku 50. let 20. století, kdy Ing. Arnošt Veselý a Igor Chudožilov předložili projektovou dokumentaci k realizaci stavby. Ta probíhala formou sousedské výpomoci, jak stanovil výměr ONV v Prostějově ze dne 13. září 1953. V rámci tzv. akce Z, tedy dobrovolného neplaceného zvelebování kultury a hospodářství, byla během sedmi let (1955–1962) dokončena stavba budovy. První návštěvníci začínali docházet na ještě ne zcela fungující hvězdárnu již během roku 1961, kdy jejich zájem vzbudila událost letu prvního člověka do kosmu 12. dubna 1961. Prvním a dlouholetým ředitelem prostějovské Lidové hvězdárny byl Adolf Neckař, jehož jméno nese od roku 2001 jedna z planetek mezi Marsem a Jupiterem. Mezi další popularizátory a odborníky v oblasti astronomie, jejichž jména jsou s hvězdárnou spojeny patří RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., RNDr. Jiří Prudký a Ing. Karel Trutnovský. Dříve samostatná hvězdárna byla v roce 2012 sloučena s prostějovským muzeem a je tak jedním ze čtyř útvarů současného Muzea a galerie v Prostějově.

Běžné schéma pracovního dne začíná od deváté hodiny ráno. Během dopoledne u nás najdete nejčastěji děti z mateřských a základních škol. Pro tyto naše nejmenší návštěvníky uvádíme pohádkové příběhy a program doplňující školské osnovy. Také seznamujeme děti se Sluncem pomocí speciálních dalekohledů a se základy optiky. A to nejen přímo pomocí dalekohledů, ale i na speciálních optických lavicích, demonstrujících základní optické jevy.

Odpolední program je ve znamení odborných i veřejných pozorování Slunce, vedení kroužků, středečních pohádek pro veřejnost, čtvrtečních přednášek (jednou za měsíc) a dalších aktivit. S ohledem na roční dobu přecházíme v zimě v pozdním odpoledni na pozorování hvězdné oblohy. V létě pak musíme čekat na západ Slunce a pozorujeme v pozdních nočních hodinách. V pozorovatelně máme velký 40-ti centimetrový Newtonův reflektor (přezdívaný D400), ale také o něco menší 25-ti centimetrový Meade dalekohled LX200. Větší dalekohled je vhodný na sledování hvězdokup, mlhovin, galaxií, menší potom zejména na objekty sluneční soustavy, protože v něm lépe vyniknou detaily na povrchu těchto těles. To je dáno lepší optikou sestavy – primární zrcadlo LX200 totiž doplňuje korekční deska na vstupu tubusu, která ve finále zajistí mnohem ostřejší obraz, než má D400. Ta ale dokáže posbírat víc světla a hodí se tak ke sledování slabších objektů vzdáleného vesmíru, kde stejně mnoho detailů spatřit nedokážeme.

Pokud neprobíhá pozorování pro veřejnost, používáme naše dalekohledy ve spojení s citlivými digitálními kamerami pro odborný výzkum, ale také se snažíme noci bez Měsíce využít k pořizování barevných fotografií klenotů nočního nebe. Na našich webových stránkách, profilech na sociálních sítích anebo v tištěných výstupech si můžete udělat představu o tom, jak z centra poměrně velkého města, vypadá vesmír v barvách. Právě díky moderním technologiím jsou tato pozorování možná. Bez nich by bylo slabé světlo hvězd pohlceno světelným znečištěním. 

V prázdninových měsících je náš program zaměřen hlavně na představení pro veřejnost či na aktivity mládeže v letních táborech. Za tímto účelem nabízíme výjezdy s našimi dalekohledy a pozorování realizujeme i mimo hvězdárnu. Pomáháme také občas s organizací letních táborových pobytů pro spřátelené hvězdárny a spolky. Relativně krátké letní noci pak slouží k pravidelné údržbě našeho vybavení. Od roku 2019 spolupracujeme s kinem Metro 70 na projekci v parku, což je aktivita návštěvníky oblíbená a vyhledávaná.

Text: Bc. Rudolf Novák

Mural vytvořil, u příležitosti 60. výročí hvězdárny MGP, italský umělec Patrizio Anastazi – více zde