Vyvrcholením vzpomínkového odpoledne bude odhalení 3D modelu budovy bývalé synagogy v poměru 1: 75 a představení panelové výstavy, která dokumentuje minulou a nově i současnou historii tohoto objektu.

„3D model vznikl díky sponzorskému daru soukromého subjektu a také díky dotaci města Prostějova. Inspirací k tvorbě modelu byla diplomová práce bývalé studentky Technické univerzity z Vídně Irene Moser. Před několika lety jsme zde představili panelovou výstavu virtuální rekonstrukce synagogy, která vznikla na základě jejích fotorealistických obrázků obsažených v diplomové práci. Cesta k tisku samotného 3D modelu však byla ještě dlouhá. Model a tisk zpracoval Richard Lázna za pomoci svého otce a člena spolku Hanácký Jeruzalém, modeláře Jana Lázny. Moc děkujeme všem, kteří se na práci podíleli a celé dílo na několika tiskárnách tiskli,“ uvedl předseda spolku Michal Šmucr.

Historii prostějovského Husova sboru mapoval a panely připravil historik prostějovského muzea Filip Gregor:

,,Kdysi secesní budova nynějšího kostela Církve čs. husitské, farnost Prostějov, projektovaná vídeňským architektem Jakobem Gartnerem v roce 1904, sloužila až do doby jejího prodeje CČS(H) v roce 1947 prostějovské Židovské náboženské obci. V letech 1947–1949 získala budova současnou podobu, která vychází z projektové dokumentace olomouckého architekta Huberta Austa, jenž objekt adaptoval pro potřeby Husova sboru. Kostel byl slavnostně otevřen a vysvěcen dne 11. září 1949 u příležitosti životního jubilea moravského biskupa Bohumíra Cigánka, který se akce také osobně zúčastnil. Zajímavostí z celé akce byla účast několika tisíců věřících – uvádí se dokonce až 10 000 věřících, doprovod v podobě historického průvodu husitských jezdců na koních nebo reportáž ze slavnostní bohoslužby, kterou vysílal Čs. rozhlas Brno,“ popsal kurátor Filip Gregor. Jak dále uvedl, připomínáme si letošním roce ještě jedno výročí spojené s tímto místem. Podle dochovaných písemných pramenů zde byl v roce 1674 položen základní kámen barokní synagogy. „Jestli to ale byla ta, o které se zmiňují prameny z roku 1649 nelze s jistotou říci. S největší pravděpodobností ale asi ano,“ dodal Gregor.

„Muzeum a galerie v Prostějově má ve svých sbírkách evidovány asi tři desítky předmětů s židovskou tematikou spojenou s městem. Mimo drobné předměty je to například sedm náhrobních kamenů, z nichž jeden bude při této příležitosti vystaven v prostorách hlavní budovy muzea,“ doplnila ředitelka prostějovského muzea Veronika Hrbáčková. Jedná se o část náhrobku rabína Kaleva Feivela, nalezeného v základech brány místního starého židovského hřbitova. „Přímo z objektu Templu máme pouze několik osvětlovacích těles, skleněná stínidla na lampy a fotografie s pohlednicemi. Všechny předměty se snažíme téměř každoročně využívat k prezentaci,“ popisuje Veronika Hrbáčková.

Stavbu barokní synagogy inicioval prostějovský rabín Kalev Feivel. Ke slavnosti položení základního kamene 1. Nisanu 1674 se uvádí příběh o zázraku, který vypráví, že se tehdy strhla hrozná bouře a jáma k zapuštění kamene se v mžiku naplnila vodou, zmizela a nemohli ji najít. Po půl hodině ale voda opadla, kámen byl položen a slavnost mohla začít. Stavba probíhala v letech 1674 – 1676. Otevřena byla bohoslužbou, kterou vedl rabín Feivel. Demolována  byla v roce 1903 a na jejím místě vystavěna synagoga nová, secesní.
Kalev Feivel zemřel v roce 1678 a byl pohřben na židovském pohřebišti v hradbách (zřejmě v oblasti „u Templu“). Jeho náhrobní kámen byl nalezen v roce 1935 v základech brány starého hřbitova  U sv. Petra (tedy při rušení hřbitova). Městský stavební výbor jej v roce 1936 věnoval muzeu, kde je dosud uložen. 

Nová synagoga byla koncipována jako třípodlažní rohová budova ve stylu zdobné secese dle návrhu přerovského rodáka, později vídeňského architekta Jakoba Gartnera. Svatostánek byl netradičně orientován směrem k jihu (namísto východu). Stavební práce zajistila prostějovská firma Konečný – Nedělník.

Není bez zajímavosti, že tehdejší architektonické soutěže na návrh nového templu se účastnil i prostějovský rodák, pozdější vídeňský architekt, autor návrhů mnoha synagog a také spoluautor návrhu nové vídeňské radnice Max Fleischer. Jeho návrh však zůstal jen na papíře.

Gartner je naopak autorem plánů mnoha moravských synagog (včetně olomoucké, kroměřížské, nebo opavské). Většina z nich však nepřežila II. světovou válku, respektive byly mnohdy vypáleny místními nacisty hned v roce 1939. Prostějovská synagoga přežila možná i díky tomu, že její stavba přímo navazuje na sousední školu (původně reálku), byť pokus o vypálení zažila také. Synagoga sloužila svému účelu do roku 1939. V roce 1940 byla uzavřena a přeměněna na skladiště. Vzácné liturgické předměty byly odvezeny do Prahy nebo rozkradeny. Po válce prodala židovská obec synagogu Církvi čs. husitské (z židovské komunity čítající 1200 – 1600 osob před válkou se jich po holocaustu vrátilo domů pouze 109 a ani ti zde většinou nezůstali, synagoga tak neměla po válce již komu sloužit…).

Kostel Husův sbor byl otevřen v roce 1949 po přebudování synagogy v letech 1947 – 1949 dle návrhu olomouckého architekta Huberta Austa. Stavební práce byly zadány prostějovskému staviteli Augustinu Němcovi. Práce zajišťovali i někteří členové náboženské obce. Úpravami v duchu minimalismu vynikla prostá, ale majestátní konstrukce klenby, kterou podpírají čtyři vysoké sloupy. Uměleckým prvkem se stal obětní stůl a glazovaná monumentální plastika Krista v modrém plášti od akademického sochaře Jana Třísky. Změnou prošel i samotný plášť budovy. Nově přibyla plastika Jana Husa a vitrážové okno se symbolem kříže a kalicha. Náboženský symbol, kříž, byl pro lepší viditelnost umístěn na špici malé věže.

Svému účelu slouží od roku 1949 dodnes.