Inv. č. 41985, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Tracheophyta (Cévnaté rostliny)

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis), nenápadný, vzácný plevel okraje polí na Prostějovsku skrývá jeden z nejpodivuhodnějších příběhů naší flóry. Jeho středně vysoké lodyhy nesou jednoduché, často okrouhlé listy se srdčitou bází, které vytvářejí řídké porosty snadno splývající s okolní vegetací. Teprve při bližším pohledu si všímavější pozorovatel všimne zvláštních, pohárkovitých květů ukrytých v paždí listů.

Květy podražce jsou drobné, nažloutle zelené až žluté a na první pohled nenápadné, jejich stavba je však mimořádně důmyslná. Pohárkovité květy fungují jako rafinovaná past. Silná, pro člověka nepříjemná vůně připomínající zápach mršiny či exkrementů láká především mouchy. Jakmile opylovač vklouzne dovnitř, sklouzne po hladkém, voskovitém povrchu do spodní části květu, odkud mu v úniku brání zpětně zahnuté chlupy vystýlající vnitřek květní trubky. V okamžiku vstupu jsou v květu zralé pouze blizny, připravené přijmout pyl přinesený z jiného květu. Vlastní pyl se uvolňuje až později, a opylovač tak v květu zůstává „čekat“, dokud pyl nedozraje a neulpí na jeho těle. Teprve poté chlupy uvadnou, květ se často sklopí a hmyz je propuštěn – obalen pylovými zrny, připravený navštívit další květ. Tato časová prodleva je důmyslnou pojistkou proti samoopylení.

Stejná rostlina, která si v přírodě „pohrává“ s hmyzem, byla po staletí intenzivně využívána i člověkem. Podražec křovištní patřil už ve starověku a zejména ve středověku k ceněným léčivým rostlinám, užívaným k hojení ran, kožních potíží a především v gynekologii. Právě odtud pochází jeho vědecké jméno Aristolochia („dobrý porod“). Později však vyšlo najevo, že obsahuje vysoce toxickou a genotoxickou kyselinu aristolochovou a od jeho používání v medicíně bylo opuštěno.

Navzdory své problematické minulosti má podražec křovištní v přírodě nezastupitelnou roli. Je totiž jedinou živnou rostlinou larev vzácného motýla, pestrokřídlece podražcového. Jeho přežití je tak úzce spjato s přítomností této na první pohled nenápadné, ale pro tohoto motýla nenahraditelné byliny.

Podražec křovištní nás učí, že i nenápadná bylina může skrývat složité vztahy mezi rostlinami, hmyzem a člověkem – a že paměť těchto vztahů často přežívá právě díky herbářům dlouho poté, co z krajiny zmizí.

Michaela Konečná