Představujeme novou stálou expozici #JIRIWOLKER
V roce, kdy si připomínáme sto let od úmrtí Jiřího Wolkera, přichází Muzeum a galerie v Prostějově s expozicí, která překračuje tradiční hranice muzejní prezentace. Nově otevřená stálá expozice #JIRIWOLKER vdechuje život dědictví tohoto básníka prostřednictvím inovativní symbiózy historie, umění a nové technologie.
Pod vedením Mgr. Veroniky Hrbáčkové se muzeum vydává na cestu, kde se minulost snoubí s inovativní přítomností. „Naší ambicí bylo vytvořit expozici, která bude nejen informovat, ale i inspirovat. Jiří Wolker nebyl jen básníkem, byl vizionářem, jehož slova mají stále co říci,“ sděluje ředitelka Hrbáčková. A přesně to odráží nový přístup, který propojuje Wolkerův život s globálními událostmi a lokálním děním, s využitím umělé inteligence pro tvorbu zcela nových zážitků.
Architektonický tým, Ing. arch. Petr Jakšík a Bc. Tereza Pavlíčková, využili nejmodernější digitální technologie, aby návštěvníkům umožnili ponořit se do Wolkerova světa jak nikdy předtím. „Expozice není jen o prohlížení, je o zážitku. Pomocí umělé inteligence mohou návštěvníci vstoupit do dialogu s Wolkerovými texty a vizemi,“ popisuje Jakšík. Nejenže se expozice #JIRIWOLKER stává mostem mezi minulostí a současností, ale také inspiruje budoucí generace k vlastní tvorbě. Díky interaktivnímu počítači s umělou inteligencí může každý návštěvník vytvořit vlastní dílo inspirované Wolkerem, které bude okamžitě projektováno na stěnu a sdíleno pod hashtagem #jiriwolkermgp. Nejzajímavější příspěvky budou pak nejen sdíleny na sociálních sítích, ale budou i zpracovány do knižní publikace.
Další rozměr Wolkerova odkazu přinášejí doprovodné výstavy, RE-REWOLKER a Wolkerovy lásky, které představující díla Luďka Bárty, Michala Zajačka a Miloše Karáska. Všechny expozice nejen že osvětlují význam Jiřího Wolkera jako básníka, ale také jako symbolu Prostějova, přičemž muzeum hraje klíčovou roli v uchovávání a prezentaci kulturního dědictví města, ve kterém budou aktivity s wolkerovskou tematikou probíhat celý rok 2024.
Odborný dohled zajišťovali Mgr. Filip Gregor, kurátor sbírek a historik MGP ve spolupráci s dlouholetou historičkou MGP, PhDr. Marií Dokoupilovou.