inv. č. 12851, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Historická

Cech kožišníků v Prostějově požíval velké vážnosti a jeho členové patřili mezi přední měšťany. Nejváženější byli soukeníci a pak hned kožišníci. Prostějovští kožišníci si nechali své cechovní stanovy (artikuly) schválit v roce 1540 Janem z Pernštejna. Cech sdružoval po celou dobu svého trvání většinou 12-15 mistrů a několik tovaryšů. V čele stáli dva volení cechmistři. Dostat se do tohoto cechu nebylo vůbec jednoduché. Uchazeč musel nejen ukázat svůj um a zručnost, musel být také morálně bezúhonný (což mj. znamenalo být řádně ženatý). Cech ovšem byl zárukou kvality zboží pro kupující, protože na prostějovských trzích se smělo prodávat jen jeho zboží, což si také cech kontroloval. Pokud někdo prodával jiné zboží, tak mu zboží bylo zabaveno a platil pokutu.

Od svého vzniku cech používal na uchovávání všech cenností včetně peněz gotickou truhlici, která však byla v roce 1643 uloupena švédským vojskem. Třicetiletá válka už od svého počátku (1618) znamenala hluboký úpadek cechu a švédská okupace tento úpadek dovršila. Po ukončení třicetileté války se pomalu hospodářské situace zlepšovala. Ovšem teprve v 70. letech 17. století byl obnovený cech kožišníků již tak finančně na výši, že si mohl dovolit sponzorovat nové lavice do farního chrámu, pořídil si nový pokrov na rakev a v roce 1676 si také opatřil novou truhlici na cennosti, kterou používal až do zrušení cechů státem v roce 1860.

Vyřezávaná truhlice z dubového dřeva je opatřena barokním bohatým kováním s cechovními erby. Nad nimi vévodí iniciály BS a MD, což zvěčňuje tehdejší cechmistry – staršího cechmistra Buriana Švábenského a mladšího cechmistra Martina Duchka, tedy zadavatele zhotovení tohoto umělecko-řemeslného výrobku.

Václav Horák