inv. č. 28664/1, 28664/2, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Botanika

Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy, lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Zástupce obou druhů je možné nalézt v herbáři, který dne 29.9.1980 nabylo Muzeum a galerie v Prostějově jako pozůstalost po Ing. Vladislavu Kavkovi.

Už staří Slované věřili, že lípy dokážou odehnat zlé duchy. Naši předkové je proto vysazovali kolem kapliček a křížků, zavěšovali na ně obrázky Panny Marie. Lípa se také často sázela v blízkosti obydlí, protože se věřilo, že do něj pak neudeří blesk. Odedávna bývaly květy lípy využívány pro své léčivé účinky a velký význam zaujímají dodnes jako pastva pro včely. Díky omamné vůni a listům ve tvaru srdce bývá lípa označována jako strom lásky. S lipovým dřevem rádi pracovali řezbáři, uplatnění našlo při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví nebo betlémů.

Ale napadlo vás, proč se lípa stala národním stromem? Lípa spolu s dubem patřila mezi dřeviny, které indoevropské kmeny uctívaly od nepaměti. Oficiálním národním symbolem se však lípa stala na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848. Zvolení lípy lze vnímat jako národní vymezení vůči útlaku a agresivitě velkoněmecké říše, která si vybrala jako svůj symbol dub. Lípu jako národní strom považují nejen Češi, ale i Slováci a Slovinci. Dnes ji můžeme nalézt na dvou českých státních symbolech – standartě prezidenta a státní pečeti.

Pavla Koutná