Inv. č. 078691, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Paleobotanika

Chce to mít vskutku slušnou fantazii, aby bylo možné si představit Prostějovsko před zhruba 330 miliony let. Namísto zlatavých obilných polí se zde rozprostíralo rovníkové moře a při pohledu západním směrem by nešly přehlédnout majestátní štíty velehor jménem Variscidy. Variscidy se svojí výškou pravděpodobně rovnaly dnešním Himalájím, ba dokonce je možná i o kousek převyšovaly.

Vrcholy Variscid byly po miliony let vystaveny střídání teplot, náporům deště, sněhu, ledu, větru a gravitaci. Z hor se takto za stovky milionů let „obrousilo“ celkem tolik materiálu, že dnes na zemský povrch vystupují tzv. granitoidy, které původně vznikaly hluboko pod horami. (Tyto hlubinné granitoidy dnes tvoří vrcholy např. Českomoravské vysočiny.) Množství „odbroušeného“ materiálu tedy muselo být opravdu enormní.

Před 330 miliony let unášely řeky materiál z pomalu se rozpadajících hor až do moře. Na mořském dně se materiál usazoval a za působení tlaku z něj vznikaly zpevněné slepence, droby a břidlice. Těmito horninami je tvořena většina dnešní Drahanské vrchoviny. Na první pohled zcela obyčejné nevábné šedivé kameny tak za sebou mají ve skutečnosti obdivuhodný a dlouhý příběh – jedná se o stmelené úlomky z vysokého variského horstva.
 Oč víc člověka potěší, když se mu v takovémto kameni podaří objevit zkamenělý zbytek stromovité plavuně, který do moře přinesla řeka protékající podhorskými tropickými pralesy!

Anna Burianová