inv. č. 46928, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Etnografická

Na úrodné rovině Haná, kde se po staletí dařilo obilí i lidové tvořivosti, vznikla jedinečná tradice zdobení velikonočních vajec slámou, tzv. hanácké kraslice. Tento zdánlivě křehký předmět v sobě nese hlubokou symboliku i mimořádnou řemeslnou zručnost.

Vejce stálo od pradávna na prahu zemědělského roku jako symbol plodivé síly přírody a obnovy života. Kulatý, na pohled nehybný tvar, ukrývající zlatavý žloutek, lidem připomínal zimní slunce, které se na jaře znovu navrací, aby přineslo světlo a nový začátek. V lidové víře mělo vejce samo o sobě magickou moc, bylo talismanem, ochranou proti zlým silám i požehnaným darem. Aby si tuto sílu uchovalo, muselo zůstat plné, nevyfouknuté.

Na Hané se k této pradávné symbolice přidala krása obilné slámy. Obilí patřilo k nejstarším plodinám, které naši předkové pěstovali, a zajišťovalo obživu lidem i zvířatům. Z ovesné slámy, pečlivě vyžehlené, rozříznuté a nastříhané na drobné tvary, vznikají stovky miniaturních dílků. Každý z nich je ručně potřen lepidlem a s nesmírnou trpělivostí přiložen na skořápku slepičího vejce. Jediná kraslice tak může obsahovat stovky precizně nalepených kousků. Výzdoba není pouhou dekorací. Každá barva i motiv nesou svůj význam. Černá připomíná úrodnou hanáckou černozem, červená život a lásku, modrá nekonečné nebe a zelená probouzející se přírodu. Obilné zrno symbolizuje hojnost, slunce úrodu a kruhové motivy propojení domu, hospodářství a pole. Ornamentika tak vyjadřuje přání plodnosti, štěstí a blahobytu pro rodinu i celé společenství.

Hanácké slámové kraslice jsou více než velikonoční ozdobou. Jsou svědectvím vztahu člověka k půdě, cykličnosti času a víře v obnovující sílu života, hodnot, které na Hané přetrvávají dodnes.

Hana Holásková