Trilobit z čelechovických vápenců – MGP

Trilobit z čelechovických vápenců

Inv. č.78579, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Paleozoologie

Trilobiti tvořili v prvohorách po dobu 300 milionů let významnou součást mořských společenstev. Málokterý živočišný druh v celé historii Země dosáhl takové popularity jako skupina vyhynulých prvohorních členovců. Pohybovali se po mořském dně, ze kterého vyhrabávali organické zbytky. Proto se jim výstižně říká „metaři“, „hrobaři“ nebo uklízeči. Trilobiti měli zploštělé článkované tělo kryté pevným krunýřem tvořeným chitinem a zpevněným uhličitanem vápenatým. Díky své odolnosti se tyto krunýře často zachovaly jako zkameněliny. Nálezy celých krunýřů jsou ale poměrně vzácné, většinou se nacházejí izolované hlavové nebo ocasní štíty. Trilobiti jsou považováni za první živočichy na Zemi, kteří měli oči. Byly to již složité zrakové orgány podobné oku dnešního hmyzu. Z významné paleontologické lokality devonských vápenců u Čelechovic na Hané pochází vzácný nález vějířovitého ocasního štítu trilobita druhu Scutellum flabeliferum, který je dosud největším exemplářem tohoto druhu nalezeným na Moravě.

Vladimíra Jašková

Vějířovitý ocasní štít trilobita druhu Scutellum flabeliferum, střední devon (givet), Čelechovice na Hané