inv. č. 14802, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Uměleckoprůmyslové práce

Drobná číše, původem z doby raného novověku, nás svou existencí dokáže provést časem od antiky až po nedávnou minulost, resp. současnost. Její výzdoba připomene řeckou mytologii, technika, materiál a datace zase Benátky v časech jejich vrcholného rozkvětu v oblasti sklářského umění. 
Termínem benátské sklo se označuje původně měkké sodnovápenaté sklo, vyráběné od konce 13. století na ostrově Muranu u Benátek. Svého uměleckého vyvrcholení dosáhla tato výroba v 1. polovině 16. století. Z celé Evropy i ze zemí Blízkého východu si benátské sklo objednávali panovníci, vysoká šlechta i zámožnější měšťané. Záhy začaly všude po Evropě vznikat sklárny pracující po benátském způsobu.  Rovněž zdobení skla pomocí emailové malby užívali Benátčané již od sklonku 13. století. Kolem roku 1500 se častěji objevují číšky soudkovitého nebo trychtýřovitého tvaru. V malířské výzdobě převažují grotesky a v jejich ornamentální spleti se skrývají různé fantaskní bytosti, jako např. mořské příšery, sfingy a v případě prostějovské číše kentauři.
Kentauři jsou podle mytologie divoká stvoření žijící v horských jeskyních, z části lidé, z části koně. Jejich povaha byla značně rozpolcená, což způsobilo setkání dvou přirozeností v jednom těle, zvířecí a lidské. Kentauři byli silní, divocí a udatní, ale bojovali jen proto, aby naplnili své nepříliš ušlechtilé potřeby. Mezi hrubými kentaury existovalo několik výjimek. Nejznámějším je Cheirón, nesmrtelný kentaur, který byl moudrý a vzdělaný a bohové mu svěřovali své potomstvo k výchově. Jeho žáky byli například Asklépion, bůh lékařství, hrdinové Peleus i jeho syn Achillés, Héraklés či Iásón.  
A cesta číše v relativně nedávné minulosti? Do prostějovského muzea se podle záznamů dostala jako dar už v roce 1895. Na konci 30. let 20. století na ni upozornil historik umění Karel Herain, který uvedl, že se jedná o jednu ze dvou podobných prací, jež se nacházejí v majetku českého kulturního ústavu. Druhou číši vlastní Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Právě tam se v roce 1973 konala výstava s názvem Velká doba italského umění ohně: Italská majolika a benátské sklo z československých sbírek. Prostějovská číše byla nejen jedním z vystavených exponátů, ale také se stala „hvězdou“ titulní stránky katalogu, který při příležitosti výstavy vznikl. Prozatím naposled byla číše k vidění v domovském Muzeu a galerii v Prostějově jako doplněk k výstavě Pernštejnské ženy a Evropa v roce 2022.

Veronika Schmittová