Putování za lidovými stavbami Hané
20. července 2024
Obec Cholina, areál zemědělské usedlosti č.p. 53
PROGRAM: 10:00 – 17:00, vstup volný
■ Ukázky tradičních stavebních i dalších lidových řemesel a regionálních výrobků
■ Vystoupení folklorního souboru Cholinka
■ Komentované prohlídky usedlosti č.p. 53 a Hanáckého muzea v sousední budově obecního úřadu, místního kostela Nanebevzetí Panny Marie s farou a také unikátní soukromé sbírky ořezávátek v č.p. 63
■ Po celý den možnost občerstvení (dobroty z udírny, makrely, domácí koláče)
Tradiční stavební řemesla:
Jan Tomíček (štuky a omítky), František Pavlica (výroba slaměných došků), Filip Trunečka (vápenné omítky), Ondřej Adamský (hliněné omítky), Luboš Krátký (umělecké kovářské výrobky)
Držitelé titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje:
Miluše Hrachovinová z Litovle – hrnčířství, keramika, drátování
Bronislava Millá z Velké Bystřice – paličkování, hanácké svatební koláče
Držitelky celostátního titulu Nositelé tradic lidových řemesel z Hané:
Jarmila Vítoslavská z Troubek nad Bečvou – hanácké kroje
Miroslava Zatloukalová z Brodku u Konice – výrobky z lýka a slámy
Dana Ptáčková z Morkovic – předměty z vrbového proutí a pedigu
Exkurze Putování za lidovými stavbami Hané
sušárna chmele v Odrlicích a usedlosti v Odrlicích, Senici na Hané, Seničce, Ratajích, Příkazích, Tučíně, Kostelci na Hané a další.
Itinerář exkurze / Mapa putování
Online brožura: Putování za lidovými stavbami Hané a Olomouckého kraje
autobusem s odborným výkladem zdarma
odjezd od obecního úřadu ve 13 hodin
rezervace na e-mailové adrese e.henkrichova@foibos.cz nebo na tel.: 777 100 557 do čtvrtka 18. 7. 2024
Osobností Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska je Václav Žmolík publicista, rozhlasový a televizní redaktor a moderátor.
Záštitu nad akcí převzali: Ministerstvo kultury, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, radní pro kulturu a památkovou péči Olomouckého kraje Jan Žůrek, starostka obce Cholina Kamila Navrátilová
Hlavní pořadatelé: Kotěrovo centrum architektury o.p.s. + FOIBOS BOOKS s.r.o., Muzeum a galerie v Prostějově p.o. a Obec Cholina
Finanční podpora a odborná spolupráce : Olomoucký kraj, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav generální ředitelství Praha + územní odborné pracoviště v Olomouci
Mediální partneři: ČRo Olomouc, TV Morava, PROPAMÁTKY, Deník, Nová Večerní Praha.
V letošním roce se uskuteční již 12. ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska, tentokrát v Olomouckém kraji v obci Cholina nedaleko Litovle, jež patří mezi typické hanácké obce vyznačující se řadovou okapovou zástavbou situovanou podél širokých silnic či silnicových návsí. Národopisná oblast Haná vyplňuje rozlehlé rovinaté úrodné území Hornomoravského úvalu na střední Moravě zhruba mezi městy Kroměříž a Vyškov na jihu a Mohelnice a Zábřeh na severu, geograficky poměrně zřetelně vizuálně ohraničené několika nižšími či vyššími hornatinami. Pro zdejší vesnické stavitelství je charakteristické využití hlíny jako stavebního materiálu (vrstvení, války, vepřovice), ale v minulosti se i v této bezlesé krajině běžně vyskytovaly konstrukce roubené. Specifickými prvky hanáckých domů byl mohutný přístavek zvaný žudr, kolmo připojený k jeho vnější boční stěně, a tzv. arkádové náspí – sloupy podpíraný krytý ochoz obklopující z jedné či více stran hospodářské trakty dvorů. Původně hanácké usedlosti směřovaly do ulice štítovými průčelími, převážně v 19. století však dochází vzhledem k potřebě větších úložných a skladových ploch k jejich stavebnímu uzavírání vůči veřejnému prostoru a k zastřešování vjezdových bran. Štítová orientace se tím mění v okapovou, což zcela proměňuje tvářnost hanáckých vsí. Díky prosperitě směřuje další stavební vývoj ke vzniku sýpkových polopater a pater nad celou boční stranou domu, postupně mizí také žudry, tradiční doškovou krytinu nahrazuje trvanlivější a bezpečnější břidlice nebo pálené tašky. Mnohé zámožné selské statky získávají koncem 19. a počátkem 20. století okázalou bohatou štukovou neoslohovou výzdobu a tak zároveň majiteli požadovanou podobu blížící se městským vzorům. Vývoj se uzavírá od 2. poloviny minulého století zobytňováním sýpkových podlaží a necitlivou likvidací historických fasád, jež jsou vystřídány jednotvárnými, nevzhlednými a neinvenčními břízolitovými nebo hladkými omítkami.
Lidová architektura Olomouckého kraje je ale daleko pestřejší a typologicky bohatší, stejně jako jeho krajinný ráz a podmínky pro hospodaření, které formovaly po staletí její tvářnost. Pro severní oblasti kraje s mohutnými hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor, osídlené oproti Hané mladší horskou kolonizací, jsou typické dlouhé řadové údolní lánové vsi s převážně roubenou a později i kombinovanou zděnou zástavbou. V nižších okrajových částech vyplněných Oderskými vrchy a Drahanskou a Zábřežskou vrchovinou se setkáme většinou s menšími osadami s nepravidelnými návesmi, formované nerovným terénem a rovněž s drobnějšími usedlostmi původně roubenými a z nepálených cihel, dnes již zpravidla zděnými.
V letech 1995, 2004, 2017 a 2019 postupně vyhlášených 11 vesnických památkových zón reprezentuje většinu typů a forem vesnických staveb i sídel Olomouckého kraje. Horské řadové lánové vsi Jesenicka zastupují Údolí a Rejvíz, vesnice Dlouhomilov, Jakubovice a Lhotka u Přerova lze zařadit mezi osady s méně pravidelným půdorysem z pahorkatin a největší skupinu tvoří obce Palonín, Rataje, Senička, Stará Ves, Třeština a Uhřičice představující převážně nížinné široké návesní silnicovky se soustředěnou okapovou zástavbou z širší oblasti Hané.
V Olomouckém kraji najdeme také jednu vesnickou památkovou rezervaci, která je situována nedaleko krajského města Olomouc i Choliny, jíž jsou známé Příkazy, kde též sídlí Hanácké muzeum v přírodě. Jedná se o urbanisticky i architektonicky mimořádně uceleně zachovalou velkou charakteristickou hanáckou ves středověkého založení, s dlouhou silnicovou návsí a kompaktní okapově orientovanou uliční frontou domů pocházejících převážně z 19. až počátku 20. století, se sýpkovými polopatry a s průjezdy do rozlehlých dvorů. Stavebním materiálem mnoha z nich je nepálená hliněná cihla v kombinaci s kamenem, kterou později vystřídala cihla pálená. Mnohé usedlosti vynikají svou výstavností a bohatou štukovou výzdobou a u dvou z nich (č.p. 26 a 50) se dochoval žudr.
Zdejší Hanácké muzeum v přírodě (součást Národního muzea v přírodě se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm) – tzv. „Hanácké skanzen“ představuje místní tradiční architekturu zejména z 19. století. Muzeum tvoří expozičně vybavená hanácká usedlost Kameníčkův grunt a v přilehlých zahradách stojící čtyři rozměrné hliněné tzv. špaletové stodoly, kdysi běžné hospodářské stavby zdejších vsí dnes postupně zanikající, doplněné o unikátní archaickou dřevěnou stodolu přenesenou ze Skaličky.
Dějištěm zahájení letošních Dnů lidové architektury Olomouckého kraje bude areál zemědělské usedlosti č.p. 53 v obci Cholina na Olomoucku, situované vedle budovy obecního úřadu, tatorozlehlá historicky, architektonicky i urbanisticky cenná usedlost se vinou zanedbané údržby dostala do havarijního stavu, ale záchrany se ujala obec Cholina, která ji odkoupila a zahájila její celkovou obnovu a revitalizaci pro budoucí kulturně společenské potřeby obce.
Součástí zahájení bude doprovodný program, který návštěvníkům nabídne ukázky různých tradičních řemesel, stánkový prodej regionálních produktů, vystoupení folklorního souboru Cholinka i možnost občerstvení se specialitami; během celého dne budou probíhat komentované prohlídky usedlosti č.p. 53, expozic Hanáckého muzea umístěného v sousední budově obecního úřadu, areálu poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie s okázalou farní rezidencí (kostel proslul pozdně gotickou zázračnou sochou Panny Marie Cholinské z počátku 15. století, k níž se konají pouti s doloženou nepřerušenou tradicí od roku 1637, roku 1997 došlo k jejímu odcizení, ale těsně před promlčením byla v roce 2006 nečekaně objevena ve Vídni a po určitých průtazích roku 2009 navrácena) a ojedinělé soukromé rozsáhlé sbírky ořezávátek všech druhů a rozmanitých podob.
Velmi přitažlivá a zajímavá bude skladba zastoupených řemesel – návštěvníci se mohou těšit na historická tradiční stavební řemesla, která budou předvádět Jan Tomíček (štuky a omítky), František Pavlica (výroba slaměných došků), Filip Trunečka (vápenné omítky), Ondřej Adamský (hliněné omítky), Luboš Krátký (umělecké kovářské výrobky), svoje umění dále představí dvě držitelky titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Olomouckého kraje, Miluše Hrachovinová z Litovle, která se věnuje hrnčířství a keramice a navíc i drátování a Bronislava Millá z Velké Bystřice, která paličkuje, ale i peče a sestavuje hanácké svatební koláče, a také tři držitelky celostátního titulu Nositel tradic lidových řemesel, a sice Jarmila Vítoslavská z Troubek nad Bečvou, která zde bude prezentovat hanácké kroje, Miroslava Zatloukalová z Brodku u Konice, vytvářející výrobky z lýka a slámy a Dana Ptáčková z Morkovic, vyrábějící předměty z vrbového proutí a pedigu.
Kromě toho bude pro zájemce připravena exkurze Putování za lidovými stavbami Hané, při níž se seznámí s vesnickou architekturou některých vesnických sídel v okolí a prohlédnou si unikátní hliněnou sušárnu chmele v Odrlicích a vybrané zajímavé usedlosti se zachovaným arkádovým náspím v Ratajích, Senici na Hané a Odrlicích, asi tříhodinovou trasu exkurze s odborným výkladem bude možno absolvovat speciálním autobusem s odjezdem od obecního úřadu v 13:00 hodin, účast si lze rezervovat předem na e-mailové adrese e.henkrichova@foibos.cz nebo na tel. 777 100 557, účast na exkurzi i celodenní program nebude zpoplatněn.
Záměrem Dnů lidové architektury je představit široké veřejnosti mnohotvárnou, jedinečnou a často neprávem opomíjenou historickou architekturu našeho venkova. Památky lidového stavitelství nejsou jen jedinečným svědectvím o životě našich předků, ale uplatňují se také jako důležitá složka životního prostředí, a svým charakterem se významně podílí na utváření a upevňování lokální identity a umožňují se reálně identifikovat s krajinou domova. Přáním pořadatelů je, aby se Dny lidové architektury staly podnětem k hlubšímu poznání a pochopení hodnot a významu tohoto druhu kulturního dědictví a zároveň impulsem k posílení vědomí odpovědnosti za jeho uchování.
Přímou inspirací pro realizaci myšlenky na vyhlášení Dnů lidové architektury Kotěrovým centrem architektury v Praze bylo před dvanácti lety kulaté výročí narození věhlasného lidového umělce, zednického mistra a štukatéra Jakuba Bursy působícího na Volyňsku, od něhož právě 21. července 2013 uplynulo 200 let. Od té doby se uskutečnila již řada zdařilých akcí popularizujících lidové stavby v mnoha krajích.