Inv. č. 12903, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Historická Vyřezávaný obraz ze dřeva pekařského cechu z Prostějova je jednou z nejstarších cechovních památek v Muzeu a galerii v Prostějově. Na konci 19. století (tedy v době, kdy už cechy neexistovaly) o něm bylo napsáno, že je to dar ruského cara. Ano, stylizovaný dvouhlavý černý orel na červeném poli může skutečně evokovat i ruského dvouhlavého orla. Ovšem je velmi málo pravděpodobné,...
Inv. č. 190471, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Paleozoologie Z unikátního a navíc z jediného naleziště silurských hornin na Moravě v Repešském žlebu uStínavy pocházejí nejstarší zkameněliny Prostějovska, kterými jsou dávno vyhynulí graptoliti.Patří k nejpodivuhodnějším mořským živočichům, kteří v minulosti žili na naší planetě. Pro období siluru jsou cennými vůdčími zkamenělinami. Velmi důležití jsou také z evolučního hlediska. Graptoliti žili v malých, navzájem spojených miskovitých nebo trubkovitých komůrkách. Ochranu a stabilitu celé kolonie zajišťovala podpůrná chitinózní kostra. Některé kolonie žily přisedle nebo byly unášeny mořskými proudy. Kostry graptolitů zůstalyuchovány v horninách v podobě lesklých jemných zubatých čar a...
Inv. č.78579, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Paleozoologie Trilobiti tvořili v prvohorách po dobu 300 milionů let významnou součást mořských společenstev. Málokterý živočišný druh v celé historii Země dosáhl takové popularity jako skupina vyhynulých prvohorních členovců. Pohybovali se po mořském dně, ze kterého vyhrabávali organické zbytky. Proto se jim výstižně říká „metaři“, „hrobaři“ nebo uklízeči. Trilobiti měli zploštělé článkované tělo kryté pevným krunýřem tvořeným...
kat. č.: LP 41-12, inv. č.: 32 835, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Literární památky Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) měl vždy blízký vztah k Prostějovu. Jako první československý prezident navštívil naše město v rámci svých prezidentských cest dvakrát. Poprvé 18. září 1921, podruhé 16. června 1929. Při druhém příjezdu byl slavnostně uvítán starostou Vilémem Otáhalem společně s dalšími zástupci města a spolků před budovou radnice. Doprovázeli...
kat. č.: KPB 653, inv. č.: 81398, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Literární památky Básník Petr Bezruč, známý nejenom pod přezdívkou „starý ještěr“, podnikal každý rok až do pozdního věku tzv. výplazy na Lysou horu. Tyto výstupy absolvoval společně se svojí skupinou nejbližších přátel, například Zdenkou Tomáškovou nebo Antonínem Pírkem, a to za každého počasí. Vybaven pohodlnými botami, čapkou, turistickou holí a plstěným...
Kg 244; inv. č. 86070, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Výtvarné umění Rodina Wichterlova je nerozlučně spjata s Prostějovem. Jména některých jejích členů jsou známa v celorepublikovém, evropském i světovém měřítku. Firma Wichterle, později sloučená s firmou J. a F. Kovářík ve Wikov, byla největší československá továrna na zemědělské stroje. Ve 20. a 30. letech 20....
kat. č.: Oa 894, inv. č.: 040350, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Výtvarné umění Autorem obrazu Krajina z Korsiky je Alois Fišárek (1906 Prostějov – 1980 Praha). Když se řekne Fišárek a Korsika, musí zaznít rovněž „Oťas“. Za přezdívkou se skrývá malíř Otakar Nejedlý (1883–1957), jenž byl v roce 1925 jmenován profesorem na pražské Akademii výtvarných umění a Alois Fišárek patřil k...
inv. č. 38607, 38757-38775, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Archeologická Depot bronzových předmětů byl nalezen na jaře roku 1925 západně od obce Křenůvky. Polohu zvanou „Nivky“, najdeme nedaleko od úpatí vysokého skaliska nad údolíčkem s bezejmenným potokem. Byl objeven dělníky v jamce hluboké 60 cm při odklizení nakupených kamenů. Celek byl sestaven tak, že tři převrácené...
inv. č. 287089-287213, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Archeologická Na jaře 2015 se při stavbě kruhové křižovatky v katastru Brodku u Prostějova podařilo odkrýt geometricky rozmístěné kruhové a obdélné jámy, které byly interpretovány jako svatyně. Osmnáct kruhových jam, ve směru východ – západ, sloužilo pro ukotvení sloupů a čtyři obdélné jámy mohly symbolizovat hroby. V obdélných jámách...
inv. č. 22459, sbírka Muzea a galerie v Prostějově, podsbírka Uměleckoprůmyslové práce Železné hodiny z 15. století patří k nejstarším exemplářům sbírky historických hodin a hodinek prostějovského muzea. Přesnější informace o jejich vzniku neznáme, přesto se k nim váže několik příběhů. Jedním z nich je příběh mechanických neboli kolečkových hodin. Ve středověku se staly významným přelomem ve vývoji měření času....
